ico_home.gif, 888B Hlavní stránka   ico_kontakt.gif, 66B Kontakty    ico_letter.gif, 67B Newsletter   ico_mapa.gif, 68BMapa stránek

Bonduelle - chuť, která je vidět... Facebook

Kukuřice (Zea mays), Kukuřice setá cukrová (Zea mays saccharata)

Základní popis a historie

Jednoletá, jednoděložná, jednodomá cizosprašná rostlina s jednopohlavními květy, 150 - 250 cm vysoká tráva s plnými, hladkými stébly. Je to teplomilná plodina, vyžadující hlubokou písčitohlinitou či hlinitou půdu, plně zásobenou živinami a vláhou. Patří do čeledi lipnicovitých, skupiny kukuřicovitých.
U nás se v teplejších oblastech pěstuje převážně na siláž a telené krmivo.
Výsev koncem dubna až začátkem května. Začíná kvést v prvé červencové dekádě a kvete až téměř do konce srpna. Množství agresivního pylu, které se z rozlehlých kukuřičných lánů dostává do ovzduší, je značné. Naštěstí velikost pylových zrn neumožňuje přenos na větší vzdálenosti. Kukuřice určená "na stůl" se sklízí od poloviny července do konce srpna, až září. Kukuřice jako krmivo zůstává na poli o něco déle a sklízí se v říjnu - listopadu.
Pro konzum jsou sklízeny klasy ve voskově mléčné zralosti. Jedí se syrové, jindy se vaří, praží, konzervují nebo mrazí, a to jak samotná zrna, tak celé mladé palice v délce 3 - 10 cm.
Dále je možné sklízet nedozrálé klásky. Používají se k nakládání podobně jako okurky, též k zmrazení.
U kukuřice pukancové se sklízí zralé klasy. Zrno se konzumuje pražené. Používá se též k výrobě vloček. Její obilky po zahřátí explodují a obrátí se naruby, takže se objeví výrazné bílé vnitřní vrstvy - endosperm. Proč tato kukuřice puká? Obsahuje v průměru až 15% vody. Zahřátím se voda mění na vodní páru, která tlačí na venkovní slupku obalující zrno až do té doby, dokud zrno nepraskne a vnitřek není vytlačen ven. Proto je důležité, aby se tato kukuřice skladovala v uzavřených nádobách a slupka nebyla mechanicky poškozena.
Jako krmivo se osvědčila kukuřice "koňský zub", jejíž obilky jsou shora promáčklé.
Značně rozšířená je kukuřice cukrová. Její zrna mají méně škrobu, hodně dextrinu a bílkovin, málo tuků. Pěstuje se od poloviny 18. století a je spíše považována za zeleninu. Jmenuje se cukrová především pro srovnatelně vyšší obsah sacharidů jak v zrnu, tak i ve stéblech. Daná varieta (odrůda) má žlutá mírně sladká zrna s tenkou slupkou a. Klas je sklízen v okamžiku, kdy zrno obsahuje více než 70% vody. Poté je kukuřice rychle zpracována a sterilována nebo zmrazena, aby si uchovala svoji čerstvost. Je výhradně určena ke konzumaci lidmi.
Kukuřice je původem z teplých a vlhkých oblastí tropických a subtropických. Ukázala se však být neobyčejně přizpůsobivá, a tak četné odrůdy daleko překročily hranice její domoviny. Je po pšenici, společně s rýží nejrozšířenější a neproduktivnější obilninou světa. Největšími evropskými pěstiteli jsou Francie a Itálie. A samozřejmě největším světovým pěstitelem, ale i konzumentem jsou Spojené státy.

Historie

Kukuřice je původem americkou rostlinou, tedy rostlinou Nového světa. Archeologické výzkumy potvrzují, že domestikovaná kukuřice existovala v Mexiku již mezi lety 7000 - 5000 př. n. l. Její evropská a mimoevropská historie je velmi krátká. Byla jednou z prvních ukázek indiánského života, kterou Kolumbus přivezl do Španělska ze své první cesty.
Kukuřice sehrála rozhodující roli v životě mnoha amerických indiánských kmenů, protože byla jejich hlavní potravinou. Rozvinuté civilizace Aztéků, Mayů dokonale zvládly agrotechniku pěstování této plodiny, kterou ctili jako božstvo. Existuje stará indiánská legenda kmene Huronů o tom, jak přišla kukuřice na svět. "Aatensic, dcera Velkého ducha, se jednou neopatrně nakláněla dírou v oblacích, přepadla a přistála na zemi na zádech velké želvy. Při pádu strhla s sebou tři sestry - kukuřici, tykev a fazoli. Ty pak darovala prvním lidským bytostem, které na zemi stvořila. Byli to samozřejmě Indiáni." Proto jsou v indiánské mytologii kukuřici vzdávány božské pocty. Aztéská legenda zase říká, že slunce vysypalo na zem zlaté kroupy, aby nasytilo lidi.
Naše národy údajně seznámili s kukuřicí Romové, kteří ji na jižní Slovensko a Moravu přenesli patrně z Turecka a Rumunska v 17. století. Proto se jí také říkalo turecká pšenice nebo turecké žito, z čehož zůstalo krajové pojmenování "turkyně".
V kuchyni starých Indiánů převažovaly jen vařené nebo pražené obilky kukuřic, vařily se také polévky ze samčích květenství a pylu. Později se kukuřice stala chlebovou obilovinou (americký kukuřičný chléb). Jen u nás se kukuřice necení tak, jak by si zasluhovala. Dlouho sloužila jen ke krmení dobytka. Dnes si pomalu nachází cestu i do naší kuchyně a na náš stůl.

Nutriční hodnoty

Cukrová kukuřice je sklízena v době, kdy obsahuje přibližně 70% vody. Přesto jí obsahuje méně než ostatní čerstvá zelenina (90 - 95% obsahu vody). Díky tomu však obsahuje více sušiny (především uhlohydráty, protidy, vlákninu a minerální látky). Z tohoto důvodu je nositelem většího množství energie než čerstvá zelenina; v průměru dodává 96 kcal (400 kJ) na 100 g.
Uhlohydráty (sacharidy) jsou po vodě druhou hlavní složkou. Dosahují 15 - 20% celkové hmotnosti. Tento výrazně vyšší obsah než v jiné čerstvé zelenině (2 - 4%) je srovnatelný jen s obsahem v bramborách. Povaha těchto sacharidů se mění především podle druhu kukuřice. V současné době se používají variety, ve kterých jeden gen zabraňuje úplné transformaci cukrů na škrob v průběhu zralosti (což se stává u kukuřice určené na mouku). Sacharóza lehce dominuje (může činit 50 - 60% celkového množství sacharidů), zatímco škrob a dextrin zaujímají o něco menší místo (okolo 25 - 35%). Nacházíme také malá množství glukózy, fruktózy, maltózy a manitolu.
Množství vlákniny je vysoké, dosahuje 4%. Kukuřice je tedy jejím výborným zdrojem (jedna porce o 150 g jí dodá 6 g). Vláknina efektivně stimuluje pohyblivost střev a pomáhá bojovat proti zácpě. Může být více či méně "jemná", to podle variety a stupně zralosti zrn. Podíl celulózy a hemicelulózy se zvyšuje se zralostí, zatímco úroveň koloidních substancí a pektinu klesá.
Kukuřice obsahuje v průměru 3,3% bílkovin (více než většina jiné čerstvé zeleniny). Většina rostlinných bílkovin postrádá některou z esenciálních aminokyselin. Limitní aminokyselinou v kukuřici je tryptofan. Pokud budeme konzumovat kukuřici společně s jinými proteinovými potravinami živočišného původu (mléčné výrobky, sýry, vejce, ryby nebo maso), které jsou bohaté na tyto aminokyseliny, zajistíme si tak optimální biologické hodnoty proteinů z kukuřice.
Kukuřice se také odlišuje od jiných zelenin svým vysokým obsahem tuků. Průměrná hodnota je 1,2 g na 100 g, což je 5 - 6x více než u jiných druhů zeleniny (ve kterých je velice vzácné, pokud hodnota přesahuje 0,1 - 0,2 g na 100 g). Tyto tuky jsou složeny především z nenasycených mastných kyselin: 50% polynenasycených, 33% mononenasycených a z 15% mono-nenasycených mastných kyselin. Zasahují jen velice slabě do energetického přínosu kukuřice, ale hrají důležitou úlohu v životě rostliny (jsou obzvláště koncentrovány v zárodku zrna) a přispívají k potravinovému přínosu základních mastných kyselin.
Obsah vitaminů v kukuřici je spíše vyšší a celkem zajímavý. Vitaminy skupiny B jsou 2 - 3 x hojnější než v jiných druzích zeleniny: 0,22 mg vitaminu B1, 0,07 mg vitaminu B2, 1,7 mg vitaminu B3, 0,7 mg vitaminu B5, 0,1 mg vitaminu B6, 50 µg vitaminu B9. Hladina vitaminu C dosahuje 10 mg (a po tepelném zpracování okolo 6 - 7 mg). Obsah provitaminu A (karoten) se pohybuje v řádu 0,12 - 0,15 mg na 100 g (je spojen s přítomností pigmentů). Vitamin E, přítomný ve výši 0,7 mg na 100 g, hraje roli základního antioxidantu (polynenasycené mastné kyseliny v klíčku jsou totiž velice citlivé na oxidaci). Jedna porce o 150 g umožňuje pokrýt nezanedbatelnou část doporučených denních dávek: 20 - 25% vitaminu B1, 15% vitaminu B9, 12% vitaminu C, 10% vitaminů B2, B5 a B6, 9% vitaminu E.
Thiamin (vitamin B1) pomáhá udržovat dobrou náladu, podporuje aktivní činnost a vitalitu mozku. Biotin (vitamin H) působí příznivě na kůži a vlasy.
Dalšími látkami jsou kyseliny působící růstově a ovlivňující krevní obraz.
Mladé kukuřičné klásky jsou bohaté na kyselinu listovou (vitamin B9).
Kukuřice obsahuje hodně minerálních látek, více než 800 mg na 100 g. Převládá draslík (představuje asi 1/3). Hojný je též fosfor (více než 100 mg), jakož i hořčík (33 mg), který pomáhá snížit stres, ale v současné stravě je velice deficitní. Pokud se kukuřice jeví jako chudá na obsah vápníku (v průměru 3 mg), tak ale dodává nezanedbatelné množství železa (0,6 mg) a zinku (0,6 mg). Též stopové prvky jsou početné a rozmanité (mangan, měď, nikl, molybden, jód, selen).

Kalorie bez rizika

Kukuřice díky svému bohatému obsahu sacharidů je zeleninou relativně kalorickou (96 kcal na 100 g). Ale přestavuje tu zvláštnost, že dodává energii, která je organismem spotřebovávána postupně. Za vysoký podíl kalorií je zodpovědný obsah cukru. Přesto se však po ní netloustne, protože cukr se pozvolna přeměňuje na škrob a dodává tělu hodnotné sacharidy. Ty se jen pomalu vstřebávají a zasytí na dlouhou dobu. Patří tedy k pochutinám, po kterých se budeme cítit brzo sytí, ale nepřibereme. Jedna porce o 150 g bohatě stačí k ukojení hladu. Její glykemický index je nízký, nepřesahuje číslo 65 (pokud vezmeme jako základ 100 - glykemický index pečiva - bílého chleba, brambory nebo rýže dosahují číslovky 80, glukóza 140). To tedy znamená, že kukuřice je potravinou, která nijak výrazně nezvyšuje hladinu cukrů v krvi a tím pádem nepodporuje ukládání energie ve formě tuku.

Léčebný efekt

Pravidelnou konzumací kukuřice v jakékoliv formě se posiluje obranyschopnost lidského organismu. Její léčebný účinek se vysvětluje hlavně vysokým obsahem selenu a vlákniny. V léčebné výživě se uplatňuje hlavně v prevenci nádorových onemocnění.
Pukancová kukuřice normalizuje činnost celého zažívacího traktu a očišťuje sliznice. Tím odstraňuje mnoho zdravotních problémů nejasného původu, např. návykové zácpy, ekzémy, kloubové potíže apod. Je též nejlevnější a biologicky plnohodnotnou součástí redukčních diet.
Kukuřičná mouka je téměř ideální náhražkou mouky pro nemocné alergií na lepek, protože kukuřice lepek neobsahuje. Takže si ji mohou vychutnat i ti, kteří dodržují bezlepkovou dietu.
Kukuřičný olej patří k nejlevnějším a je ideální pro všestranné použití v kuchyni. Je hustý, tmavožlutý, obsahuje složité nenasycené tuky a má vysoký bod varu, takže se nepřepaluje.

Lékařské vlastnosti dneška a zítřka

Málo plodin nabízí tolik terapeutických možností jako kukuřice ve svém celku. Zrna, klas, vlákna (vlásky), škrob, krupice mají každý své vlastnosti.
Regulátor činnosti střev a jater
- její vysoký obsah vlákniny podporuje průchodnost střev. Američani z jiho-východu pravidelně konzumují ke snídani "grits" - druh krup nebo kaši z kukuřičných zrn, aby snížili hladinu cholesterolu a zvýšili činnost střev.
Močopudné vlastnosti
- střeva a játra - oteklé nohy jsou často způsobeny zadržováním vody; pro aktivaci urinární funkce by se měly pravidelně konzumovat "grits" a kukuřičná kaše.
- v případě edému můžeme uvařit ve vodě v hrnci čerstvé kukuřičné klasy, z nichž jsme předem odstranili zrna; necháme vařit jednu hodinu; vodu slijeme a zchladíme ji. Pijeme 2 - 3 šálky denně, dokud se problém nezmírní; poté snížíme na 1 šálek denně po dobu jednoho týdne. Poté léčbu ukončíme. V případě potřeby můžeme později opakovat ještě 2 - 3 dny. Můžeme si též připravit močopudný čaj z kukuřičných vláken (vlásků).
Zastavuje svědění
- pro ulehčení mírného svědění způsobeného hmyzím bodnutím stačí vytvořit diakolovou náplast - vytvořit a aplikovat na pár minut těstíčko z trochy škrobu rozředěného pár kapkami vody;
- v případě svědění způsobeného dětskými nemocemi jako jsou např. neštovice a další, nasypeme velkou hrst škrobu do koupele z vlažné vody; stačí se v ní vykoupat po dobu asi 15 minut (pro snížení nepříjemné stránky tohoto onemocnění).
Zastavuje průjem
- jestliže kukuřičná zrna aktivují proces vylučování, naproti tomu škrob je účinným prostředkem k zastavení průjmu v průběhu několika hodin. Stačí nasypat 1 - 2 čajové lžičky do sklenice studené vody, předtím svařené, a vypít.
- je trošku komplikované brát s sebou sáček škrobu na cesty do zemí, kde voda, ovoce a zelenina mohou být zdrojem problému.
Posiluje funkci ledvin
- jakmile ledviny fungují špatně nebo nedostatečně, do šálku vložíme malou hrst vláken (vlásků) z klasu a zalijeme vroucí vodou; necháme vyluhovat 20 minut; scedíme a pijeme vlažné s 1 lžičkou medu.

Kvalita

Kvalita čerstvé kukuřice se pozná podle šťavnatých, neuvadlých listů a lesklých žlutých zrn, ze kterých při naříznutí vytéká mléčně bílá šťáva.

Použití

Celé palice servírujeme polité máslem.
Kukuřičná zrna podáváme jako přílohu k jídlům nebo do salátů. Velice chutná i v polévkách. Lze ji dát do karbanátků, nákypů, čínských jídel.
Je jako dotek slunce v letních salátech.
Při přípravě salátů stačí dodat jen malé množství octové zálivky.
Výborná je jako teplá příloha k masu. Nejlépe zalitá troškou másla.
Popcorn (pražená kukuřice) je vynikající pochoutkou k vínu.
V dnešní době se též vyrábí kukuřičná krupice a oblíbené kukuřičné lupínky (cornflakes).
Průmyslově se kukuřice využívá k výrobě škrobu, lihu, škrobového cukru, dextrinu a stolního oleje z klíčků. Též se používá ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu (antibiotika, zubní pasty, krémy, ...).
Z kukuřičné moučky se peče chléb a v Mexiku placky zvané tortilla. V Rakousku se z kukuřičné krupice připravují škubánky. V Itálii se z kukuřičné mouky vaří proslulá polenta. I Rumunsko má své národní jídlo zvané mamaliga.
Kukuřičný šrot je vydatným krmivem, ze suchých vřeten vyloupaných palic se lisují izolační desky. Siláž z palic (ze zralých žlutých obilek, vřeten palic a šustí) je základní složkou krmiva vepřového dobytka.Ze světového hlediska 2/3 kukuřice jsou použity jako živočišné krmivo, 27% jako lidská výživa.

Recepty pro zdraví

Rajčata, zelený salát, kukuřice, to vše posypáno kostičkami sýra: kombinace bohatá na bílkoviny.
Omezený obsah lysinu a tryptofanu v kukuřici je zhodnocen a doplněn o bílkoviny ze sýra. Kombinace těchto tří druhů zeleniny přináší zajímavou rozmanitost minerálů a vitaminů.

Kukuřice jako příloha: kukuřičná křupavá zrna jsou jednou ze zelenin nejbohatších na vlákninu, obsaženou především ve slupce.

Výrobky Bonduelle - NOVINKA na českém trhu - Cukrová kukuřice "super sweet"

Cukrová kukuřice "super sweet" se sklízí v okamžiku, kdy zrna obsahují optimální množství sacharidů a vody. Aby zrna v konzervě byla chutná a křupavá, jsou zabalena vakuově, s velice malým množstvím jemně osolené vody.
Je velice jednoduché rozeznat kukuřici dobré kvality. Při otevření konzervy musí zrna dávat opravdový dojem čerstvosti. Musí mít krásnou žlutou barvu, přibližně stejnou velikost a pravidelný tvar. Chuťově by měla být jemná a křupavá, s jemnou nasládlou chutí.
Cukrová kukuřice "super sweet" Bonduelle se pěstuje na nejúrodnějších polích Evropy, v nejčistších oblastech a za optimálních povětrnostních podmínek. Sklízí se v přesně daném a omezeném časovém období, kdy obsahuje optimální množství sacharidů a vody. Ty jí dodávají speciální a vysoce ceněné vlastnosti - zrna mají přirozenou žlutou barvu, jsou křupavá, šťavnatá, s vysokou výživovou hodnotou.
Tajemství neobyčejné čerstvosti kukuřice Bonduelle spočívá v tom, že je balena již několik hodin po sklizni. Tím dostanete výrobek nejvyšší kvality.
Tato varieta byla speciálně vypěstována pro společnost Bonduelle a byla vybrána právě pro svoji přírodní sladkou chuť a křupavost. Díky těmto vlastnostem již není potřeba do nálevu přidávat cukr, tak jak tomu je u standardní cukrové kukuřice.
Je pěstována a sklízena v omezeném časovém období - začátek srpna - polovina září. Oproti tomu standardní cukrová kukuřice má období delší - druhá polovina července - konec října.

Kukuřice Bonduelle samozřejmě není geneticky modifikovaná.

Na českém a slovenském trhu je tato odrůda kukuřice uvedena pod názvem "Zlatá kukuřice". Ten získala díky své přírodní žluté barvě a na základě spotřebitelského průzkumu trhu, provedeného v roce 2002.Tuto odrůdu kukuřice najdete též ve zmrazené formě, pod názvem "Jemná kukuřice".

Všechna práva vyhrazena © 2015 BONDUELLE s.r.o.